Kde ožila Princezna a půl království? Vydejte se po stopách oblíbené české pohádky!

Pohádky jsou odedávna nedílnou součástí české kultury a filmografie. Málokterá však dokázala tak nenuceně a vtipně spojit klasické motivy s moderním humorem jako snímek Princezna a půl království režiséra Karla Janáka. Tento oblíbený film, jehož scénář napsal Petr Hudský, zaujal nejen sympatickými postavami a neotřelým příběhem, ale také nádhernými lokacemi, které české veřejnosti mnohdy nejsou příliš známé. Pokud jste se někdy zamýšleli, kde se vlastně točila Princezna a půl království, jste na správném místě. Pojďme se společně vydat na fascinující cestu po hradech, zámcích i skanzenech, které propůjčily tvář království princezny Kateřiny, prince Honzy a samozvaného krále Egona.

Zámek Hradec nad Moravicí: Sídlo krále Egona a „Disney zámek' Slezska

Jednou z nejvýraznějších a nejčastěji zmiňovaných lokací je bezpochyby zámek Hradec nad Moravicí. Pro mnohé překvapením, že tato perla Slezska, která si již před lety vysloužila titul „nejpohádkovější zámek', se poprvé ve větší pohádce objevila až v Princezně a půl království. A hned v jaké roli! Zdejší výrazný Červený zámek, který v minulosti sloužil jako konírny a kočárovna, se ve filmu stal panovnickým sídlem samolibého krále Egona, mistrně ztvárněného Jakubem Prachařem.

Hradec nad Moravicí není jen tak ledajaký zámek. Někteří mu dokonce přezdívají „Disney zámek' - a to díky jeho vstupní bráně, která prý nápadně připomíná ikonický hrad z loga slavného animačního studia. Zámek má navíc bohatou historii, spjatou s rodem Lichnovských, osvícených aristokratů, kteří na své panství zvali ty nejvýznamnější umělce své doby. Mezi hosty se ocitli velikáni jako Wolfgang Amadeus Mozart, Niccolò Paganini či Ludwig van Beethoven, jehož klavír, na kterém zde komponoval, je dodnes cenným exponátem. Představte si, jaká inspirace musela sálat z těchto zdí!

Co vidět na zámku Hradec nad Moravicí ve stopách pohádky?

• Projděte se anglickým parkem, jenž se rozprostírá na historické Jantarové stezce. Ideální místo pro klidnou procházku, stejně jako pro princeznu Kateřinu v Egonově království.
• Prohlédněte si Červený zámek, který byl ve filmu kulisou pro Egonovy intriky a jeho svéráznou administrativu.
• Nezapomeňte na Bílý zámek, mnohem starší část komplexu, která ve filmu sloužila jiným účelům, ale v realitě je plná historie a umění.
• Pokud budete mít štěstí (nebo spíše odvahu), možná potkáte ducha Felixe Lichnovského, jehož srdce je prý pohřbeno v místním kostele.

Sídlo princezny a Honzy: Hrad Bouzov a malebné skanzeny

Zatímco král Egon si podmanil Hradec nad Moravicí, srdce pohádkového království princezny Kateřiny, jejího otce krále Štěpána a matky královny, ožilo na majestátním hradě Bouzov. Tato romantická stavba, známá z mnoha jiných filmů, ideálně posloužila jako domov princezny před jejím únosu drakem a následném sňatku s Honzou.

Honza, prostý venkovský chlapec, který zabije draka a získá princeznu a půl království, musel pochopitelně pocházet z autentického prostředí. Jeho chalupa a celá vesnice, kde žil, se natáčely v malebném skanzenu Veselý Kopec u Hlinska. Zde se Honza potýkal s dvorní etiketou a snažil se porozumět královským mravům, což vedlo k mnoha komickým situacím.

Další venkovské lokace a skryté poklady:

• Skanzen Betlém v Hlinsku: Tato historická vesnická zástavba se proměnila v Egonovu Lhotu, typickou pro Egonovo pojetí světa, kde se vše jmenovalo po něm.
• Svobodné Hamry (Hamerská krčma): Hospodská scéna, kde se odehrávaly důležité rozhovory a Honza se učil "pravidlům světa", se natáčela právě zde.
• Jeskyně Pekárna v Moravském krasu: Dračí jeskyně, místo, kde Honza poprvé prokáže svou odvahu, se nachází v tomto fascinujícím krasovém útvaru.

Od Kolína po Sudice: Města a chrámy v Egonově království

Když princezna Kateřina opustí Bouzov a vydá se s Egonem do jeho království, ocitáme se v zcela odlišných kulisách. Kolín se ve filmu stal Egonovým Hradcem, kde je ve filmu dobře rozpoznatelný majestátní chrám svatého Bartoloměje. Zdejší ulice, bývalá farní škola coby "Egonova škola" a Regionální muzeum (Červinkovský dům) jako "Egonovo pekařství" dodaly Egonovu království patřičně osobitý ráz.

Neméně důležitou roli sehrály i interiéry a další specifické scény:

• Hrádek u Nechanic: Ačkoliv zvenčí Egonův zámek představoval Hradec nad Moravicí, interiérové scény, včetně obrazárny, se točily na zámku Hrádek u Nechanic. Zdejší honosné sály a galerie vytvořily dojem velkoleposti, která k Egonovi neodmyslitelně patří.
• Kostel svatého Jana Křtitele v Sudicích: Tento nádherný kostel se proměnil v kostel svatého Egona, kde se měla odehrát osudová svatba princezny Kateřiny s Egonem. Jeho atmosféra dodala scéně patřičnou dramatičnost.
• Veltrusy (mostek přes Mlýnský náhon): Pavilon Přátel venkova a okolní zámecký park s originálními mostky posloužily jako pozadí pro scény, kde si princezna stěžuje na nemoc své oblíbené sovy Cecílie. Park se objevil v několika dalších scénách, což divákům umožnilo nahlédnout do rozmanitosti české krajiny.

Příběh, který začíná tam, kde jiné končí

Princezna a půl království je zajímavá i tím, že její zápletka se rozjíždí v momentě, kdy většina pohádek končí - Honza zabil draka a získal ruku princezny. Jenže princezně se prostý Honza nelíbí a královský slib je najednou spíš prokletím. Na scénu se vrací Marek Eben jako rytíř Valerián a Matouš Ruml v roli budoucího prince. Do popředí vystupuje bývalý princeznin nápadník, sobecký král Egon, který ji kdysi nechal napospas drakovi. Příběh plný intrik, humorných situací a hledání skutečné lásky a odvahy vede Honzu k tomu, aby podruhé zachránil princeznu, tentokrát ne před drakem, ale před Egonovou tyranií.

Celý film je mistrovským dílem, které nejen pobaví, ale zároveň přirozeně ukáže krásu české krajiny a historických památek. Od mohutných hradů po malebné vesnické skanzeny, každé místo dodává příběhu autentičnost a kouzlo. Pokud vás pohádka okouzlila, neváhejte se vydat po jejích stopách a prozkoumat tato úžasná místa na vlastní oči. Možná, že i vy objevíte kousek vlastního "půl království".